obálka knížkyWilliam Styron: Viditelná temnota. Paměti šílenství. Přeložila Jarmila Emmerová. Vydal Portál, Praha 2015.

William Styron je spisovatel, mimo jiné autor slavné Sophiiny volby, a také člověk, který se ve věku šedesáti let potkal na své životní cestě s depresí. Nebo spíš melancholií, což je název, který podle Styrona celý stav vystihuje mnohem lépe:

„‚Melancholie‘ se dodnes zdá být výraz mnohem případnější a expresivnější pro těžší formy této duševní poruchy, na jeho místo však nastoupilo podstatné jméno neslaně nemastné (…). (…) Toto slovo proklouzlo do jazyka nenápadně jako úhoř a téměř beze stop zhoubného obsahu. Svou nanicovatostí dokonce znemožnilo, aby se do obecného povědomí rozšířila představa, v jaké síle může tato choroba propuknout, pokud se ji nepodaří včas zvládnout.“

Styron otevřeně popisuje, jak ho deprese, či spíše těžká melancholie sevřela: „Před několika dny jsem dospěl k závěru, že trpím vážnou depresí, a bezmocně jsem se zmítal úpornou snahou si s ní poradit. (…) Depresivní porucha se projevuje řadou děsivých tělesných a duševních stavů a pocit, že člověk nenávidí sám sebe – anebo, mírněji řečeno, ztráta sebeúcty -, je jedním z nejrozšířenějších symptomů. Jak mé onemocnění postupovalo, i já jsem čím tím víc propadal pocitu naprosté zbytečnosti.“

A ocitl se až na hraně sebezničení, „flegmaticky připravoval svůj zánik“. K zániku nedošlo a William Styron popisuje, jak na poslední chvíli odvrátil sebezničení a nastoupil léčbu v nemocnici, která mu pomohla.

V knížce se objevuje i řada příkladů jiných umělců, které Styron znal a kteří trpěli podobnými stavy. Zastává se lidí, kteří trpěli tak moc, že unikli sebevraždou. Sebevrah bývá nazírán jako slaboch, nezodpovědný člověk nebo jinak, ale vždy nelichotivě – zásadně ovšem těmi, kteří nikdy neprožili stavy, jež člověka přivedou do takového zoufalství a takové bolesti, že nemůže jinak.

Viditelná temnota je knížka útlounká, napsaná s citem člověka, který to umí se slovy, a dobře přeložená. Odborníkova obohatí. Člověku, který sám zažívá depresi, může pomoct v mnoha ohledech – jednak je to autentický lidský příběh, ale také obsahuje mnoho faktů, která neodpovídají různým klišé. Ranní propady nálady nejsou málem jediná možnost; Styronovi bylo nejhůř odpoledne. Ne každý psychiatr dávkuje a volí léky úplně nejsprávněji. A hlavně: že z deprese je možné dostat. Není to bezbolestné a není to hned, ale jde to. A tohle chtěl William Styron sdělit a na vlastním životě ukázat těm, co vidí svou temnotu.

PhDr. Michaela Peterková, červen 2017
www.psyx.cz