Deprese

Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili vědomostní testík „Co víte o depresi?“ Nebo ho můžete nechat až na konec.

Video se všemi základními informacemi o depresi – příznaky, typy, léčba:

JAK NA DEPKU A SMUTEK – E-BOOK ZDARMA

Michaela Peterková: Doktor mozek
ZÍSKAT E-BOOK

Co je deprese?

Deprese patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek. Když člověk ztratí někoho blízkého, je smutek pochopitelný. U deprese ale pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.
Neléčená deprese trvá kolem půl roku (je to ale velmi individuální, takže to může být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10% lidí v těžké depresi se pokusí o sebevraždu.
Depresivní porucha postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro zdravého člověka asi 17%.

Deprese:

Uklidil jsem v garáži všechno nářadí, už to opravdu bylo potřeba. Myslím, že bych z toho měl mít radost, ale nic necítím. Je mi to lhostejné, jako ostatně všechno.
Jenom ležím nebo sedím. Nechce se mi jíst, nepřevlékám se, nečistím si zuby. Telefon se mi vybil před měsícem a nedala jsem ho nabít. Nedokážu chtít nic kromě smrti. Děsí mě představa, že takhle to bude navždy, a zatím marně sbírám sílu, abych s tím skoncovala.

Deprese versus depresivní porucha

Mezi těmito pojmy odborníci rozlišují. Deprese je takové to běžné, lidové pojetí smutné nálady, prostě depka. Depresivní porucha je onemocnění, které splňuje kritéria dle diagnostických manuálů. Když se někdo rozejde s partnerem, týden chodí jako tělo bez duše, hubne a nemá do ničeho chuť, a pak se to postupně rovná, byla to depka – vcelku normální reakce na smutnou událost. Když má někdo podobný útlum dva měsíce, třeba i bez zjevného důvodu, může to už být depresivní porucha. Zde na webu, protože není určený odborníkům, ale „normálním lidem“, nemusí být mezi sebou tyto dva pojmy vždy úplně přísně rozlišovány.

Jaké jsou příznaky deprese?

Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).
Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda – více na www.sebevrazda.psychoweb.cz).
Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí.
Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např. že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení.
K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.
Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10% lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.

Doporučujeme:

Lindsay C. Gibson

Dospělé děti emočně nezralých rodičů

Pokud jste vyrostli s emočně nezralým, nedostupným nebo sebestředným rodičem, můžete v dospělosti pociťovat hněv, emoční osamělost, pocit zrady, úzkosti, deprese, obtíže v navazování vztahů. Je možné, že jste v dětství ve snaze sloužit potřebám rodičů ztratili kontakt se svým pravým já a přijali jste úlohu, kterou od vás vyžadovali. Autorka popisuje dva hlavní typy jedinců podle jejich reakce na dětství s emočně nezralými rodiči: externalizátory, kteří zodpovědnost za řešení svých záležitostí přenechávají ostatním, a internalizátory, kteří mají pocit, že práci na vztazích musejí odvést především oni sami. Ti druzí bývají citliví k potřebám ostatních a snaží se také s velkým nasazením pracovat na svém osobním růstu. Právě pro ně je určena tato kniha.

Jaké typy deprese se rozlišují?

Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti. Podrobně viz Typy deprese.

Jaké jsou příčiny deprese?

Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). K tomu pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese. Podrobně viz Příčiny deprese.

Jak depresi léčit?

Naprostá většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – člověk tedy dochází k lékaři či psychologovi, který dohlíží na vývoj jeho příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se pak léčí v rámci hospitalizace.
Základem léčby lehkých poruch by vždy měla být psychoterapie; u těžších depresivních poruch pak léčba antidepresivy, ideálně kombinovaná opět s psychoterapií. Přehled tradičních i méně tradičních metod léčby deprese najdete podrobně ve videu či textovém přepisu: Léčba deprese
Pokud jde o léky, jsou dnes k dispozici desítky preparátů, jejichž efektivita je velmi slušná a vedlejší účinky minimální. Závislost na lécích při správném užívání prakticky nehrozí. Podrobně viz Léčba deprese – antidepresiva.
Udělejte si jasnou představu o tom, co vlastně léky v mozku dělají – pochopení tohoto procesu je důležité, abyste se antidepresiv nebáli. Podrobně viz Co v mozku dělají antidepresiva.
Své místo v léčbě deprese má i ECT – elektrokonvulzivní terapie, což je léčba pomocí elektrického výboje. Její účinnost je velice vysoká a rizika pro pacienta obvykle minimální. Řeč o typu léčby, pro který se u nás vžil nepříliš šťastně zvolený název „elektrošoky“ Podrobně viz ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky.
Nikdy není na škodu doplnit antidepresiva psychoterapií. Psychoterapeutické postupy se také velmi dobře uplatní při slabších depresích. Podrobně viz Psychoterapie v léčbě deprese.
Dalšími pomocníky jsou fototerapie (osvícení jasným světlem) a spánková deprivace (člověku se brání ve spánku). Slibným prostředkem jsou i halucinogeny (LSD, lysohlávky, ketamin aj.)
Jako úvod nebo doplněk léčby deprese vám doporučujeme online kurz Žlutá sova – život bez deprese. Za symbolickou cenu se v něm během 14 dnů dozvíte o fungujících metodách léčby deprese a hned si je na sobě vyzkoušíte. Kurz Žlutá sova je anonymní a najdete ho, když kliknete sem.

A co mánie nebo maniodepresivní psychóza?

Depresivní porucha patří mezi poruchy afektivity neboli poruchy nálady. Do stejné kategorie spadá i manická porucha, bipolární afektivní porucha a cyklotymie, dříve zvaná maniodepresivní psychóza. Podrobně viz Související duševní poruchy.

Jak zvládnout depresi?

Co mi pomůže a co ne? A jak můžete pomoci překonat depresi svému blízkému? O tom, zda má smysl se nutit do práce, zda pomáhá povzbuzování a podobně, se dočtete v sekcích Čím si (ne)pomůžete a Jak (ne)jednat s člověkem v depresi.

Doporučujeme:

Tereza Beníčková, Karolína Peruth

Psycholožky v županu

Kniha dvou mladých psycholožek a autorek stejnojmenného podcastu přibližuje širší veřejnosti psychologii a péči o duševní zdraví skrze aktuální problémy a praktická doporučení. Přináší čtenářům jednotlivá odborná témata autenticky a uvolněně, přičemž se vždy opírá o evidence-based výzkumy a doporučení. Pomáhá udělat si jasno v otázkách, které se týkají náš všech, kdo žijeme ve 21. století a ve světě sociálních sítí, nových médií, změn a krizí. Díky zkušenostem z psychologické a psychoterapeutické praxe přibližuje témata skrze často se opakující příběhy či vzorce a poskytuje v každé kapitole i návody, tipy a praktická východiska. Kniha dává čtenářům naději na zlepšení jejich duševního života, je optimisticky laděná a dokonce i zábavná.

Kdo mi pomůže?

Trpíte-li nezvladatelně smutnou náladou, máte řadu možností, kam se obrátit. Najdete tady seznam psychiatrů, psychologů, linek důvěry i kontakt na internetovou poradnu. Viz Kde hledat pomoc.

Dále jsou tu pro vás tři pomocníci (zcela zdarma): online psychologický test Depretest – test deprese. Tento test dělejte každý týden a vývoj výsledků si zaznamenávejte do archu, který je zde ke stažení (u výsledků testu). A protože k překonání deprese se hodí i určitý režim, stáhněte si záznamník plánu činností, který vám pomůže začít normálně fungovat.

Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ odborných pojmů – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.

Také zde najdete časté otázky k depresi a také dotazy a odpovědi z online poradny.

Dvě povzbudivé zprávy

To nejlepší, co se dá o depresi říci, je, že jde v naprosté většině případů o stav přechodný a řešitelný. Tak druhá dobrá zpráva se týká faktu, že depresant se ocitá v kvalitní společnosti: Winston Churchil, Ernst Hemingway, Andy Warhol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Miloš Kopecký nebo Vincent van Gogh – ti všichni se s depresí během svého života potýkali a jejich činnosti a tvorbě vtiskla tato nemoc určitou specifičnost.

Lise Manson

Vše o depresi, podrobně a srozumitelně pro každého

Deprese – co to je