Deprese – co to je
Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili vědomostní testík „Co víte o depresi?“ Nebo ho můžete nechat až na konec.
Co je deprese?
Deprese patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek. Když člověk ztratí někoho blízkého, je smutek pochopitelný. U deprese ale pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.
Neléčená deprese trvá kolem půl roku (je to ale velmi individuální, takže to může být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10% takových jedinců se pokusí o sebevraždu.
Depresivní porucha postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro zdravého člověka asi 17%.
deprese:
- Uklidil jsem v garáži všechno nářadí, už to opravdu bylo potřeba. Myslím, že bych z toho měl mít radost, ale nic necítím. Je mi to lhostejné, jako ostatně všechno.
- Jenom ležím nebo sedím. Nechce se mi jíst, nepřevlékám se, nečistím si zuby. Telefon se mi vybil před měsícem a nedala jsem ho nabít. Nedokážu chtít nic kromě smrti. Děsí mě představa, že takhle to bude navždy, a zatím marně sbírám sílu, abych s tím skoncovala.
Jaké jsou příznaky deprese?
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).
Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda – více na www.sebevrazda.psychoweb.cz).
Časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí.
Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15% lidí trpících depresí spáchá sebevraždu.
Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např. že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení.
K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.
Jaké typy deprese se rozlišují?
Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti. Podrobně viz Typy deprese.
Jaké jsou příčiny deprese?
Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese. Podrobně viz Příčiny deprese.
ZBAVTE SE DEPRESE A ÚZKOSTI – online psychologické programy Žlutá sova pro každého
Jak depresi léčit?
Naprostá většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – dotyčný tedy dochází k lékaři, který dohlíží na vývoj jeho příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se pak léčí v rámci hospitalizace.
Základem je léčba antidepresivy. Dnes jsou k dispozici desítky preparátů, jejichž efektivita je velmi slušná a vedlejší účinky minimální. Závislost na lécích při správném užívání prakticky nehrozí. Podrobně viz Léčba deprese – antidepresiva.
Udělejte si jasnou představu o tom, co vlastně léky v mozku dělají – pochopení tohoto procesu je důležité, abyste se antidepresiv nebáli. Podrobně viz Co v mozku dělají antidepresiva.
Své místo v léčbě deprese má i ECT – elektrokonvulzivní terapie, což je léčba pomocí elektrického výboje. Její účinnost je velice vysoká a rizika pro pacienta minimální až žádná. Řeč o typu léčby, pro který se u nás vžil nepříliš šťastně zvolený název „elektrošoky“ Podrobně viz ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky.
Nikdy není na škodu doplnit antidepresiva psychoterapií. Psychoterapeutické postupy se také velmi dobře uplatní při slabších depresích. Podrobně viz Psychoterapie v léčbě deprese.
Dalšími pomocníky jsou fototerapie (osvícení jasným světlem) a spánková deprivace (člověku se brání ve spánku).
.
Doporučujeme:
I. D. Yalom
V době, kdy konfrontace s tématem smrti přiměje psychiatra Hertzfelda zamýšlet se nad smyslem svého povolání, naváže znovu kontakt s Philipem, arogantním člověkem závislým na sexu, kterého kdysi léčil. Filozof Philip nyní studuje, aby se stal sám terapeutem. Hertzfeld mu má poskytnout supervizní hodiny za předpokladu, že se Philip zúčastní Hertzfeldovy skupinové terapie. Shodou okolností se ukáže, že členka skupiny je jednou z Philipových obětí. Konfrontace s touto situací z minulosti přivede členy terapeutické skupiny k nečekané účasti a k nebývalým změnám v jejich životě.
.
.
A co mánie nebo maniodepresivní psychóza?
Deprese patří mezi poruchy afektivity neboli poruchy nálady. Do stejné kategorie spadá i manická porucha, bipolární afektivní porucha a cyklotymie, dříve zvaná maniodepresivní psychóza. Podrobně viz Související duševní poruchy.
Jak zvládnout depresi?
Co mi pomůže a co ne? A jak můžete pomoci překonat depresi svému blízkému? O tom, zda má smysl se nutit do práce, zda pomáhá povzbuzování atp. se dočtete v sekcích Čím si (ne)pomůžete a Jak (ne)jednat s člověkem v depresi.
Kdo mi pomůže?
Trpíte-li nezvladatelně smutnou náladou, máte řadu možností, kam se obrátit. Najdete tady seznam psychiatrů, psychologů, linek důvěry i kontakt na internetovou poradnu. Viz Kde hledat pomoc.
Doporučujeme:
I. D. Yalom
Ranou, kterou ve své osmé beletristické knize psychoterapeut I. D. Yalom otevírá, a která každého z nás po celý život provází, je vědomí vlastní smrtelnosti. A protože nejsme s to žít s pohledem upřeným přímo do slunce tohoto poznání, pomocí nejrůznějších psychických mechanismů se tomuto drtivému vědomí snažíme uniknout. V knize se setkáme se slavnými postavami filozofie a literatury, text je protkán příklady z Yalomovy praxe.
.
Dále jsou tu pro vás tři pomocníci (zcela zdarma): online psychologický test Beckova stupnice deprese. Tento test dělejte každý týden a vývoj výsledků si zaznamenávejte do archu, který je zde ke stažení (u výsledků testu). A protože k překonání deprese se hodí i určitý režim, stáhněte si záznamník plánu činností, který vám pomůže začít normálně fungovat.
Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ odborných pojmů – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.
Dvě povzbudivé zprávy
To nejlepší, co se dá o depresi říci, je, že jde v naprosté většině případů o stav přechodný a řešitelný. Tak druhá dobrá zpráva se týká faktu, že depresant se ocitá v kvalitní společnosti: Winston Churchil, Ernst Hemingway, Andy Warhol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Miloš Kopecký nebo Vincent van Gogh – ti všichni se s depresí během svého života potýkali a jejich činnosti a tvorbě vtiskla tato nemoc určitou specifičnost.
