Deprese – co to je
Než začnete číst, možná byste si rádi zkusili vědomostní testík „Co víte o depresi?“ Nebo ho můžete nechat až na konec.
Co je deprese?
Deprese patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek. Když člověk ztratí někoho blízkého, je smutek pochopitelný. U deprese ale pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.
Neléčená deprese trvá kolem půl roku (je to ale velmi individuální, takže to může být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10% takových jedinců se pokusí o sebevraždu.
Depresivní porucha postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro zdravého člověka asi 17%.
deprese:
- Uklidil jsem v garáži všechno nářadí, už to opravdu bylo potřeba. Myslím, že bych z toho měl mít radost, ale nic necítím. Je mi to lhostejné, jako ostatně všechno.
- Jenom ležím nebo sedím. Nechce se mi jíst, nepřevlékám se, nečistím si zuby. Telefon se mi vybil před měsícem a nedala jsem ho nabít. Nedokážu chtít nic kromě smrti. Děsí mě představa, že takhle to bude navždy, a zatím marně sbírám sílu, abych s tím skoncovala.
Jaké jsou příznaky deprese?
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (tzv. ruminace).
Člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v tzv. raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání a dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí (rozšířená sebevražda – více na www.sebevrazda.psychoweb.cz).
Časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí.
Kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15% lidí trpících depresí spáchá sebevraždu.
Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (např. že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení.
K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.
Jaké typy deprese se rozlišují?
Je-li řeč o depresi, setkáte se s mnoha pojmy pro různé její typy – rozlišuje se lehká, středně těžká a těžká depresivní porucha, rekurentní depresivní porucha, dystymie a pak známé pojmy endogenní deprese, reaktivní, larvovaná a symptomatická deprese, dále sezónní a poporodní deprese, depresivní neuróza a depresivní ladění jakožto porucha osobnosti. Podrobně viz Typy deprese.
Jaké jsou příčiny deprese?
Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese. Podrobně viz Příčiny deprese.
Jak depresi léčit?
Naprostá většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – dotyčný tedy dochází k lékaři, který dohlíží na vývoj jeho příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se pak léčí v rámci hospitalizace.
Základem je léčba antidepresivy. Dnes jsou k dispozici desítky preparátů, jejichž efektivita je velmi slušná a vedlejší účinky minimální. Závislost na lécích při správném užívání prakticky nehrozí. Podrobně viz Léčba deprese – antidepresiva.
Udělejte si jasnou představu o tom, co vlastně léky v mozku dělají – pochopení tohoto procesu je důležité, abyste se antidepresiv nebáli. Podrobně viz Co v mozku dělají antidepresiva.
Své místo v léčbě deprese má i ECT – elektrokonvulzivní terapie, což je léčba pomocí elektrického výboje. Její účinnost je velice vysoká a rizika pro pacienta minimální až žádná. Řeč o typu léčby, pro který se u nás vžil nepříliš šťastně zvolený název „elektrošoky“ Podrobně viz ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky.
Nikdy není na škodu doplnit antidepresiva psychoterapií. Psychoterapeutické postupy se také velmi dobře uplatní při slabších depresích. Podrobně viz Psychoterapie v léčbě deprese.
Dalšími pomocníky jsou fototerapie (osvícení jasným světlem) a spánková deprivace (člověku se brání ve spánku).
.
Doporučujeme:
Cathy Glass
Příběh zneužívaného a odvrženého dítěte
Jodie patří mezi děti, které jejich rodina zneužívá a zanedbává. Brutální sexuální zneužití, nedostatečná péče a bezohlednost k potřebám malé Jodie vedly k tomu, že úřady tuto osmiletou dívenku odebraly rodičům a hledaly pro ni náhradní rodinu. Příběh začíná ve chvíli, kdy se po čtyřech měsících náhradní péče Jodie ocitne ve své páté pěstounské rodině. Péče o Jodie není „procházkou růžovou zahradou“ a její pěstounka nenajde zázračné řešení, které by dokázalo spravit Jodiin rozbitý život. Dokáže ale prolomit její nedůvěru k dospělým a ukázat jí i to, že když ji má někdo rád, nemusí to dávat najevo sexuálním chováním. Kniha představuje náročný úkol pěstounů a adoptivních rodičů, kteří někdy dostanou do péče dítě, které se i přes jejich nejlepší snahy nedokáže vymanit z toho, co prožilo, a následky týrání či vážného zanedbávání si nese po celý život. Kniha osloví čtenáře, kteří se zajímají o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidi, kteří se věnují náhradní rodinné péči, a vychovatele, kteří se starají o zneužívané a zanedbávané děti.
.
A co mánie nebo maniodepresivní psychóza?
Deprese patří mezi poruchy afektivity neboli poruchy nálady. Do stejné kategorie spadá i manická porucha, bipolární afektivní porucha a cyklotymie, dříve zvaná maniodepresivní psychóza. Podrobně viz Související duševní poruchy.
Jak zvládnout depresi?
Co mi pomůže a co ne? A jak můžete pomoci překonat depresi svému blízkému? O tom, zda má smysl se nutit do práce, zda pomáhá povzbuzování atp. se dočtete v sekcích Čím si (ne)pomůžete a Jak (ne)jednat s člověkem v depresi.
.
Doporučujeme:
Christian Gay
Radikální změny jednání, nálad, změny osobnosti, které probíhají od neovládané euforie a realizace megalomanských nápadů až po hluboké deprese a sebevražedné tendence, jsou utrpením nejen pro postižené touto nemocí, ale dopadají i na jejich rodiny, partnery, děti i blízké okolí. Autor podává nezbytné informace o nemoci a poskytuje rady, jak se zachovat v různých situacích, které v rozdílných fázích a variantách onemocnění nastávají. Kniha je psána pro rodinné příslušníky osob s bipolární poruchou a lidi, kteří jsou jim nablízku.
.
.
Kdo mi pomůže?
Trpíte-li nezvladatelně smutnou náladou, máte řadu možností, kam se obrátit. Najdete tady seznam psychiatrů, psychologů, linek důvěry i kontakt na internetovou poradnu. Viz Kde hledat pomoc.
Dále jsou tu pro vás tři pomocníci (zcela zdarma): online psychologický test Beckova stupnice deprese. Tento test dělejte každý týden a vývoj výsledků si zaznamenávejte do archu, který je zde ke stažení (u výsledků testu). A protože k překonání deprese se hodí i určitý režim, stáhněte si záznamník plánu činností, který vám pomůže začít normálně fungovat.
Pokud se chcete vyznat v lékařských zprávách a rozšířit si obzor, podívejte se do „Slovníčku“ odborných pojmů – najdete zde vysvětlení pojmů jako např. anxiózní, automutilace, remise nebo symptom. Pro zvídavé lidi je tu i přehled kódů MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) – neboli přesná čísla diagnóz.
Dvě povzbudivé zprávy
To nejlepší, co se dá o depresi říci, je, že jde v naprosté většině případů o stav přechodný a řešitelný. Tak druhá dobrá zpráva se týká faktu, že depresant se ocitá v kvalitní společnosti: Winston Churchil, Ernst Hemingway, Andy Warhol, Lev Nikolajevič Tolstoj, Miloš Kopecký nebo Vincent van Gogh – ti všichni se s depresí během svého života potýkali a jejich činnosti a tvorbě vtiskla tato nemoc určitou specifičnost.
